SKŘIVÁNEK 2016

Slétli se všichni, kdo procitli v těch březnových dnech s chutí do zpěvu. Prozpívali se do školního kola a tam pěli, jako by šlo o probuzení jara samotného.

V kategorii sólistů se zlato v hrdle třpytilo takto intenzivně –

1. Federica Ferrová 1.B, Sára Holišová  2.B, Tadeáš Petřek  3.A, Adéla Mitášová 5.B                                                           2. Tereza Piskořová   1.C, Emily Turner  2.C , Šimon Poláček 3.A , Nikol Pavlištíková 4.B                                                              3. Antonín Křenek 1.C, Viktorie Mizerová 2.A, Jirka Šuba 3.B,  Filip Dimitriadis 3.C, Barbora Ondřejová 5.B a Josef Mach 4.A

Mezi skupinkami se blýskli tito zpěváčci –

1. Beata Mičolová a Monika Mitášová 1.B,  Máša Majerová a Viktorka Mizerová 2.A, Vojta Hasalík, Šimon Poláček, Vojta Prstek a Matěj Polehňák 3.A, Klára Mikulenková, Dalibor Novák a Barbora Kachtíková 5.A                                                2. Petra Pernicová a Lucie Fialová 1.B, Rozárka Machová a Pavel Tomášek 2.B, Vojta Hasalík, Šimon Poláček, Vojta Prstek a Matěj Polehňák 3.A, Markéta Křivová, Adéla Fiedlerová, Adéla Skýpalová a Kateřina Lajgotová 4.A                                                 3. Tereza Smetanová a Viktorie Krupová 1.A, Filip Lukašík a Martin Volný  2.C, Markéta Vrátná, Berenika Fabiánová a Dominika Cabáková  3.B, Dominik Kretek, Petr Číp a Kristýna Papežová 4.B

Gratulujeme a děkujeme za melodické dopoledne. S.B.

Fotky z koncertování jsou tady.

OSVĚTIM – SVĚDOMÍ LIDSTVA

V pondělí 21. března 2016 se žáci devátých tříd sešli ráno po půl šesté před městským úřadem, aby navštívili původní koncentrační tábor Osvětim v Polsku v rámci poznávací exkurze ZŠ Zubří. Zhruba po tříhodinové cestě jsme dorazili na místo. V muzeu Osvětimi je zakázáno nosit křiklavé barvy oblečení, smát se, jíst atd. Po nějaké době čekání si nás rozdělili na dvě skupiny a každá skupina dostala svého průvodce. Nejprve nás provedli částí Osvětim I., kde nám ukázali několik fotografií, také staré boty vězňů, nebo dokonce jejich vlasy. Tento tábor působil jako vyhlazovací, takže se odtud nikdo neměl dostat na svobodu. Pak jsme jeli k další části, Osvětim II. (Březinka). Tady jsme mohli vidět jednopatrové stavby, kde vězni přebývali, dokud žili. Také jsou zde železniční koleje, na nichž přiváželi nové vězně v přeplněných vagónech a řadili je zde podle pohlaví, věku a zdravotního stavu do dvou skupin, zda půjdou rovnou na smrt do plynové komory, nebo pracovat a přežívat drsné podmínky tohoto místa. V areálu je, až na pár výjimek, povoleno fotit. Když jsme byli přímo v tomto táboře, kde zemřelo tolik lidí, je to něco jiného než si jen pustit film nebo si přečíst nějaký článek. Celé tohle místo na vás působí jinou atmosférou, vše si uvědomíte a pochopíte, jak to vlastně bylo. Někdo si řekne, že to ani tak strašné nebylo, ale až uslyšíte a z části i uvidíte pravdu, změníte názor.

Aneta Plesníková, 9.B

U KOČEK SE PRACOVALO

Čekání na Velikonoce si třída 3.A zpestřila příjemnými  dny. V pondělí jsme se sešli v galerii U Dvou koček, kde pro nás paní Divínová  připravila velikonoční vyrábění pod vedením zkušeného pana Němce – zdobení vajíček slámou, paní Mikulenkové- výroba ozdob z perliček a měděných drátků a šikovné paní, která s dětmi pomocí pastelek,kokosu a semínek máku vyrobila zápichy do květináčů. Vše uteklo jako voda a my jsme si odnášeli nejen hezké velikonoční výrobky, ale i hezké zážitky z příjemného dopoledne.                                                                                                     S. Palátová

Fotky modrého pondělí uvidíte zde

VELIKONOCE V ROŽNOVĚ

V úterý jsme vlakem vyrazili do Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm, kde na nás čekal připravený program Velikonoce na Valašsku. Děti se seznámily s velikonočními zvyky a tradicemi a nakonec si vyrobily metličky z březových větviček a vajíčka zdobená voskem. Zážitků jsme byli plni a Velikonoce mohou začít.

S. Palátová

Fotky ze šedého úterý jsou tady.

SAMOHONKA ROZTANČILA DAV

11. března se v tělocvičně nemetaly kozelce, ale tančilo se, jásalo a zpívalo. Parkety se prohýbaly pod náporem procitnuvších nožek a dunělo to až ven. Skupina Samohonka ukončila pracovní týden radostně, dravě a bez zbytečných debat.

Nahlédnout můžete tady.