AKTUALITY
ŠKOLA - DOKUMENTY
PROVOZ ŠKOLY
VYHLEDÁVÁNÍ
STONOŽKA
školní rok 2009/2010STONOŽKA - Pastelky pro afghánské děti a oslavy 20. výročí hnutí Na vlastních nohou - Stonožka a 10. výročí spolupráce s AČR
Původní nápad - každé dítě přinese na Julisku „jako vstupenku“ jedny pastelky, ořezávátko a gumu - samozřejmě, jako ostatně vždy, nebude dodržen. Stonožkové školy vyhlásily sbírky pastelek. Snad ten kontejner, s nímž vojáci počítají, bude stačit. Zuberská škola také nezůstala pozadu. Jelikož ale děti cestují vlakem, snažili jsme se držet trochu zpátky. Ale opět - jako vždy - náš záměr, že každá třída odevzdá tři sady a my kromě „vstupenek“ povezeme kolem osmdesáti balíčků, nevyšel. Hlavně I. stupni se to nelíbilo a děti odevzdaly 128 balíčků. II. stupeň se instrukce dodržet snažil, ale i tady se našli „rebelové“. Některé pastelky byly dvanáctikusové, pár jich bylo dokonce osmnáctikusových, ale dost jich bylo menších. Proto jsme se snažili balíčky sjednotit, pan Mgr. Randýsek nám přidal nějaký materiál, výtvarná výchova drobné dárkové předměty (keramiku, bločky...), a do Prahy tak vezeme 190 balíčků . Všem těm, kteří se do sbírky zapojili, moc děkujeme. Byla to další úspěšná stonožková akce na naší škole - vždyť pouze jedna třída neprojevila zájem pomoci afghánským dětem. 13. 5. 2010 odjelo 27 zuberských stonožkových žáků do Prahy, aby se účastnili slavnostního odpoledne na Julisce, které se koná u příležitosti oslav 20. výročí vzniku hnutí Na vlastních nohou - Stonožka a 10. výročí spolupráce hnutí s AČR. Organizace oslav se ujala TJ Dukla Praha, AČR a Divadelní agentura ECHO. VÁNOČNÍ BENEFICE STONOŽKY 
Tož povědá sa, že do třetice šeckého dobrého. To nás šak neznáte. My zme sa domluvíli, že se nás nezbavíte. Naši ogaři a cérky sa zadubili - budú v devátých ročníkoch dělať benefíce daléj. My Valaši ze Zubřího tak chceme pro Stonožku zarobiť ňáký ten peníz, abysme pomohli děckám třebas v tym Afghánistánu. My sa neučíme radi, bo nas do teho nuťa, ale vime, že inde to také néni. Tam zdejší děcka nemajú školy třeba s týma interaktívnyma tabulama, ony nemajú školy vůbec. Ale učit sa chcejú. A takým my fandíme. Zme moc radi, že máme armádu, kerá néni edem na tu hrubú silu, ale že hlavně pomáha šeckým děckám i dorosteným. A to ne edem tak pro meno, ale že vojaci majú dobrá srdca. Veď néni ten přítel, do ťa na hody pozve, ale ten, do ti v bídě pomože. Vítajte u nás, milúcní hosti, jsme ščastní, že ste došli, velmi si teho vážime. Snáď sa budete aj kanutku baviť. Veď sa u nas povědá: Veslá mysel, okradený dochtor! Vaše děcka ze Zubřího, z tej metlářskej dědiny (včilkaj už z města)
STONOŽKA - LITERÁRNÍ A VÝTVARNÁ SOUTĚŽ
Vítězové literární soutěže STONOŽKA - Návštěva 22. základny letectva Sedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavou
Oficiální znak hnutí
 . |
|
|---|
Protože se spolupráce Stonožky s vojáky působícími v afghánské provincii Lógar v poslední době velmi rozvinula a vojáci se nadšeně pustili do vyhledávání dětí potřebujících pomoci se školami, vybavením, ale také navázali spolupráci s afghánskými lékaři, kteří bojují s naprostou absencí lékařského vybavení pro porodní asistentky (i s jejich vyškolováním), vyhlásila Stonožka akci „Letadlo plné pastelek - letadlo plné lásky“. (Název je symbolický, před 10 lety začala spolupráce hnutí s armádou právě akcí „Sanitky plné pastelek - sanitky plné lásky“.) 
Odjezd ze Zubří se konal v pochmurné náladě, protože ve 4 hod. ráno nikomu do zpěvu opravdu nebylo, navíc počasí jevilo snahu výlet nám totálně zkazit. Teprve když jsme projeli Vysočinu, vysvitla naděje - i když slunce naději nenásledovalo. Zatímco se část zuberské „výpravy“ věnovala zábavě, jedno z kupé se proměnilo v kosmetický salon. Děvčata i chlapci z taneční skupiny Quo Vadis (vedoucí Nikola Lesná, členové Aneta Dobešová, Tereza Adámková, Kristýna Dufková, Monika Navrátilová, Pavel Žárský, Daniel Kutěj, Natálie Juříčková, Barbora Vašková) prováděli poslední „úpravy exteriéru“.
Absolutně vyčerpaní, ale spokojení jsme se dopravili na Větrník. Druhý den byl totálně promoklý a lilo opravdu celou dobu našeho zbývajícího času v Praze. Využili jsme dárku Ministerstva vnitra - volné vstupenky do Muzea policie (připravili se na nás opravdu na úrovni, i šatnu na batohy nám zařídili) - a prohlédli si za skvělého výkladu průvodkyně expozice. Bylo to opravdu nádherné, jenže včerejšek se podepsal na nás všech, takže jsme ke konci už jen „přežívali“. Pak následoval rozchod, chvíle, kdy by měli všichni pookřát. Bohužel dojmy většiny z nás by se daly shrnout do pocitu - tělo šlo, ale nohy ho nestíhaly, byly těžké jako kámen. Přesto jsme zvládli nakoupit spoustu velmi příjemných věcí a většinou nezapomenout ani na rodiče, kteří nám tuhle báječnou cestu zaplatili.
V úterý 15. prosince 2009 proběhla v Zubří 3. benefice pro Stonožku. Žáci 9. ročníku ZŠ Zubří se již potřetí rozhodli uspořádat benefiční představení, kterým by vydělali finanční prostředky pro hnutí Na vlastních nohou - Stonožka. Peníze tentokrát poputují do afghánské provincie Lógar, kde působí rekonstrukční tým AČR, a poslouží na zajištění zdravotnických balíčků pro afghánské lékaře a zdravotní sestry, na učebnice a pomůcky pro tamější školy. Od září se žáci ve vyučování, ale hlavně ve svém volném čase připravovali, nacvičovali scénky, taneční i pěvecká čísla a vyráběli ve výtvarné výchově a kroužcích drobné předměty pro prodej. Ranní představení se konalo pro žáky ZŠ Zubří, odpolední bylo určeno dospělým. Přišlo jich tolik, že se do sálu nevešli. Přesto to nevzdali a stáli, kde se dalo, až do konce představení. O tom, že se představení žákům zdařilo, svědčí bezprostřední reakce diváků, ale také e-maily, které přišly do školy. Ranní představení navštívili vzácní hosté z AČR - pan plk. Petr Milčický a pan nprap. Lubomír Volný, oba z opavské posádky, pan Ing. Lubomír Vaculín, starosta Zubří, za Gumárny Zubří přišly paní Alena Kašparová, asistentka generálního ředitele GuZu, a paní Eva Farkasoví, ředitelka logistiky GuZu. - Gumárny od žáků pravidelně odebírají vánoční přání a přispívají nemalou částkou do fondu Nadace ZŠ Zubří. Letošní benefice a prodej výrobků byla velmi úspěšná, žáci získali přes 21 000,-Kč. Možná největší potlesk sklidila zuberská verze „Slunce, seno a Vánoce“, kterou s bývalými žáky nacvičila Mgr.Kateřina Gazdová. Letos nás velmi překvapil a potěšil abnormální zájem našich bývalých žáků podílet se na programu. Po odpočtení nákladů poputuje na konto Stonožky 15 000,-Kč. Jsme velmi rádi, že můžeme pomáhat dětem, které nemají takové možnosti jako my, které žijí v podmínkách, jež my nedokážeme ani pochopit. 
Na podzim roku 2009 vyhlásila paní Jensen soutěž k nadcházejícím oslavám výročí Stonožky. Děti měly psát nebo malovat obrázky na téma Můj nejlepší učitel a Stonožka a vojáci v misích. Zuberští žáci psali i malovali a v květnu se konečně dočkali výsledků. Ukázky našich vítězných prací najdete na odkazu 
Dne 7. 10. 2009 se žáci 8.B, vítězové soutěže Bojovníci proti totalitě (vyhlašovatel MO ČR), zúčastnili prohlídky letecké základny u Náměště nad Oslavou. za nádherného počasí nás provedli některým součástmi základny. Prohlédli jsme si hangár – největší ve střední Evropě a mohli si prolézt vrtulník MI 24 i letadlo Albatros. Vojáci nám podali zasvěcený výklad a ochotně zodpověděli i ty nejvšetečnější otázky. Druhou zastávkou byli hasiči. Všechna vozidla jsme měli k dispozici, jen klíček od startéru nám nesvěřili. Vyvezli nám před garáž i dvě hasící vozidla a dovolili, abychom si „pohráli“ s vodou. okolí garáže za chvíli plavalo, my byli mokří, ale šťastní. Zážitkem také byla možnost vyzkoušet si skluz po tyči. Děvčata při pohledu dolů ztratila odvahu, jen Honza Mitáš jel. První neumělý pokus však odradil i jeho. Další zastávkou byla návštěva minimuzea starších typů letadel SU, do jednoho z nich jsme si opět mohli vlézt a vyzkoušet pocit pilota. Poslední zastávka byla v psinci. Tam se chlapci zajímali o zbraně, vyzkoušeli si brokovnice, samopaly a další ruční zbraně (samozřejmě bez nábojů), děvčata diskutovala s psovody o jejich čtyřnohých pomocnících. Potom jsme zhlédli ukázku výcviku a zadržení nepřítele, opět vše s vysvětlením. Úplný konec nás čekal u staršího vrtulníku Tygří letky (původně z Přerova). Zde jsme se vyfotografovali a rozloučili s našimi milými a ochotnými průvodkyněmi. Prohlídka areálu byla opravdu skvělým zážitkem a můžeme ji doporučit všem. 