aneb kterak postýlky zůstaly prázdné
Ve středu 9. prosince vyhlásili všichni třeťáci čas odpočinku od předvánočního shonu, slalomu mezi horkými plechy a zvědavým hledáním vynalézavě ukrytých dárků. Sešli se odpoledne ve třídách, kde už od samého rána povlávaly na rozličných místech cedulky s nápisem RezervaceJ. Nestihli si ani vybalit spacáky, protože spěchali na novou školu za naší šikovnou Jarkou a jejími malebnými kouzly. Zažonglovali si s voskem a žehličkami a upalovali zpátky, aby ještě stvořili anděly. Ti je pak mohli celou noc, vznášejíce se na chodbě, hlídat.
Úderem šesté na schodech naší školy zazněly koledy a každého, kdo šel okolo, lehce očarovaly. Po procházce s halasným vychvalováním vyzdobených ulic přišla chvíle pyžamové, polštářové a plyšákové přehlídky, která volně přešla v přehlídku všech možných druhů usínání, chrupání, převalování, chichotání, těžko identifikovatelných zvuků a chvilek vzácného ticha…a skoro vzápětí tu byla chvíle rozbřesku, skřivánků, střapáčků a mátoh; zejména kvůli nim další vyučování proběhlo raději na Vsetíně ve výrobně baněk (i za cenu riskování veliké úrody střepů). Protože ve třídě se přece někdy spí a jindy učí. S.Bludná P.S.: Tak nás nakonec Vánoce doběhly… asi je i tentokrát necháme vyhrát…
P.P.S.: Udělujeme Jarce řád diamantové voskovky a našim maminkám titul Zlatá laskomina…a děkujeme!!!
Nechat se taky doběhnout Vánocemi můžete tady